3 Icon_fb_shadow

11 praktických tipů od Petry Vodenkové pro plánování přírodní zahrady

Ce126e9afea7c0f64b070e8b7d82dd83b73a63ce

První rok v přírodní zahradě můžeme klidně proflákat
foto: Deviantart

Podívejte se na další fotografie



5.07.2011 19:58

Přečtěte si také článek o flákání se v přírodní zahradě.

 

Než se pustíte do sázení, načerpejte dostatek informací o principech fungování ekozahrad. Čtěte knížky, brouzdejte po netu, navštěvujte přírodní zahrady, ale hlavně pozorujte přírodu například druhově bohaté remízky v polích, okraje lesa, hranice luk lesů a potoků.


Nejdříve si rozmyslete, kde zasadíte jaké stromy – ty tvoří kostru zahrady. Potřebují mít vhodné podmínky, neměly by vadit sousedům a měly by mít dost místa. Zasadíte je malé, ale za čas samozřejmě vyrostou.


Pod stromy umístěte vhodné keře a přitom myslete na to, abyste mezi nimi mohli za pár let pohodlně projít a otrhat si je. Prodírat se džunglí ostružin a malin nebude moc příjemné...


Zeleninové záhonky si dejte co nejblíže kuchyně. Budete mít zeleninu stále při ruce, i kdybyste zlenivěli a nechtěli pro ní chodit.



 

Než začnete všechno dosavadní na zahradě likvidovat, uvažujte, co lze použít. Třeba takové keře bezinek nebo šípků jsou úžasné, léčivé, dělá se z nich šťáva, likéry, píšťalky z větví, jsou zdrojem potravy pro ptáky, nektaru pro včely, a přitom jsou to naprosto nenáročná rostlina, které rostou i pod ořešákem.


Pokud nemáte na své zahradě vhodné podmínky pro pěstování toho, co chcete, můžete si vhodná mikroklimata pro zamýšlené rostlinky sami vytvořit. Příkladem je tzv. sluneční past nebo malé jezírko s mokřadem.


Snažit se o přírodní zahradu na pozemku velikosti 300 m2 uprostřed klasické zahrádkářské kolonie je marný boj.  Dokud budou vaši sousedé postřikovat mšice, ani u vás se neobjeví slunéčka sedmitečná, která by je přirozeně likvidovala.



Budete-li mít jedinou zahradu s jedlými keři uprostřed záplavy tújí a trávníků, všechnu úrodu vám sezobou ptáci.



Nebraňte se sázení nových dovezených rostlin, které nemají u nás zatím přirozené škůdce, zato jsou velmi chutné a plodné – například minikiwi. Na zahrádce je máte pod kontrolou a ostatně ani ořešák, kaštan, rajčata či brambory u nás nejsou původní.


Nakupujte sazenice jen v dobrých zahradnictvích, kde si můžete vybrat i pro vás ideální kultivar té které odrůdy, ať už podle odolnosti, či chutnosti. Například www.StareOdrudy.org - zasílá sazenice poštou, www.krakonosovozahradnictvi.comwww.rakytnik.com, www.pawpaw.cz.

Většina plodů jedlé zahrady se dá jíst, ale nemusí být příliš chutná, na některé si budete delší dobu zvykat. Vybrat si rostliny podle chutnosti vám pomůže stránka Plants for future www.pfaf.org, kde jsou jednotlivé odrůdy klasifikované i podle mlsného jazýčku. Od jedné do tří nic moc, zato čtyřky už jsou většinou dobré a pětky výtečné.


Další zajímavé stránky k ekozahradám:


www.ekozahrady.com
www.zahradaproradost.cz
www.plantanaturalis.com



Autor: Markéta Davidová | Počet přečtení: 12553



3 komentáře


Pro vložení komentáře se přihlaš nebo zaregistruj.
3.

Lesní zahrada pod Medníkem      cca 6 let (19. 09. 2011 19:40)

proč tam mám to tvrdý Y ? :D asi že to bylo ze začátku tvrdý

2.

Lesní bio zahrada pod Medníkem      cca 6 let (27. 07. 2011 19:48)

Mám stejnou zkušenost s mojí zahrádkou uprostřed klasických zahrádek. První 4 roky si sousedi zvykaly na moji permakulturní džungli, ale když viděli, že to jde i bez chemie, a na zahrádce je víc života (včetně pavouků a sršáňů :) nejen, že se smířili, občas si přišli pro radu. Dokonce bych řekla, že se některým ulevilo, že není potřeba mít všechno zastřihnuté, umravněné a pestrobarevné :)

1.

Helena Brtnická      cca 6 let (27. 07. 2011 11:46)

Dovolím si nesouhlasit s bodem 7 :))), ale možná je to tím, že naše zahrádka má metrů 400 a ne 300. Nicméně leží uprostřed zahrádkářské kolonie (i když u řeky, relativně v přírodě), naši sousedi hnojí a stříkají (nevím jestli proti mšicím, ale proti plísním jistě), považují nás za blázny a nabízejí nám, že nám ty rajčata postříkají, že jim ještě zbylo :))). Přesto se našim rostlinám daří, u nás na chatce přespávají netopýři, zahrada je plná motýlů, berušek i jiného hmyzu. Naopak mám pocit, že pro ně je naše zahrada jako oáza uprostřed pouště a o to víc jich tam je :). I když bych byla ráda ,kdyby sousedi “dostali” rozum, ale přesvědčujte někoho, komu je sedmdesát, že nemá stříkat a hnojit anorganickými hnojivy, když je přesvědčený, že je to jediná možná cesta, protože jenom tak dosáhne takové úrody jakou si představuje (a v podstatě má pravdu, my dvoukilové řepy narozdíl od nich opravdu nemáme :)))