1 Icon_fb_shadow

2. mýtus: V ekologickém zemědělství se nehnojí, a tím se snižuje úrodnost půdy

D15d46196ab483404389e0cbcef7b880656e15fe

Rostliny dusík nejlépe využijí z kvalitní humusové půdy.
foto: Ibra Ibrahimovič, Bio.cz

Podívejte se na další fotografie



9.03.2012 09:51

Ekologické zemědělství by asi nikdy nespatřilo světlo světa, kdyby konvenční zemědělství bylo bez problémů...


2. MÝTUS

V ekologickém zemědělství se nehnojí, a tím se snižuje úrodnost půdy


Jak je to skutečně?

V ekologickém zemědělství platí zásada, že základem dobrých výnosů je kvalitní, oživená a úrodná půda, která vyživuje rostliny. Výživa rostlin je zajištěna pomocí přirozeného koloběhu živin v půdě. Důležitá je tedy kvalita půdního humusu a také obsah organické hmoty v půdě. Půda je tedy zásobníkem půdních živin, které se uvolňují.

Odmítání používat průmyslová hnojiva má své logické důvody. Z ekologického i ekonomického hlediska. Nejznámější a oblíbená kombinace N-P-K má hned několik zádrhelů. K výrobě syntetického dusíku je zapotřebí velké množství energie, což z něj činí velmi drahé hnojivo. Dusíkem přehnojené rostliny jsou také mnohem náchylnější k napadení chorobami a škůdci.

Fosfor a draslík se zase těží z téměř vyčerpaných světových zásob. Optimisté vidí zásoby na 90 let, pesimisté odhadují, že mohou lidstvu dojít už za 30 let. V každém případě je to krátká doba, aby se zemědělství umělo vyrovnat s těmito chybějícími prvky.

Navíc všechna zmíněná a dnes již primitivní hnojiva silně znečišťují spodní a povrchové vody.

Dusík lze rostlinám zajišťovat nejen pěstováním leguminóz, které fixují dusík ze vzduchu symbiotickými bakteriemi. Tak lze využít až 100 kg dusíku na hektar. Nebo pomocí rhizobií a bakterií žijících v půdě (azotobakter) a mineralizací organického materiálu v půdě. Praktické zkušenosti ukazují, že dostatek dusíku je v ekologickém zemědělství jeden z nejmenších problémů.

Fosfor, draslík, vápník a ostatní živiny se například zpřístupňují pro rostliny zvětráváním půdních minerálů pomocí kořenových exudátů, mykorrhizy, bakteriálních enzymů fosfatázy a dehydrogenázy (aktivní mobilizace živin).

Existuje celá řada studií, které se zabývají bilancí živin v půdě a podle těchto studií narozdíl od konvenčního zemědělství nedochází u ekologicky obhospodařované půdy k významným ztrátám živin.

Díky výraznému vkladu minerálního dusíku do půdy se intenzivnímu zemědělství podařilo zvýšit výnosy obilovin na 9 tun/ha. V roce 2000 byly na nejvyšší hranici. S vyšším obsahem fosforu v hnojivech už ale výnosy nerostly tak rychle, dosáhly svého limitu.

Předpokládá se, že na počátku 22. století bude limitujícím prvkem právě fosfor, kterého bude málo. Výnosy tak pravděpodobně klesnou na úroveň jen o málo vyšší, než byla na začátku 20. století. Nejvíce problémů pravděpodobně čeká  Čínu. Ekologické zemědělství sice v současné době produkuje asi o 25 % obilovin méně, jenže bez NPK bude poměr v roce 2100 obrácený, Ekologické zemědělství bude mít výnosy asi o 30% vyšší.

Jaké je efektivní řešení tohoto problému v konvenčním zemědělství?

Především je potřeba rozvíjet metody organického a šetrného hospodaření, recyklovat dusík, fosfor a draslík, maximálně využít biologické odpady z hospodářství a domácností, i použití odpadních vod.

Dále je nutné omezit ztráty živin z půdy a pěstovat odrůdy, které živiny využívají efektivně.




Autor: Adéla Kubíčková | Počet přečtení: 2466



1 komentáře


Pro vložení komentáře se přihlaš nebo zaregistruj.
1.

Irena Pribelská      cca 6 let (19. 03. 2012 22:53)

Zkusil někdo hnojení jíchou z rostlin?Já ano a výsledky jsou super.Sice jen u mě na zahradě,ale všem co jsem postup doporučila byli nadšení.Tak třeba na celer se osvědčila jícha z kopřiv 14 dní vykvašená,ředěná 1:20,použitá jako zálivka.Není mšic,mravenců,různých potvůrek a výnos o 70%vyšší.Stačí se rozběhnout po louce a najde se spousta užitečného kvítí.Jak se říká,není bylina aby na něco nebyla.A to platí i o rostlinstvu.