0 Icon_fb_shadow

Nebojte se bioodpadu, kompostovat může každý

Bd916054b52b93d9f96bf171a884c4a04b6627e7

Tomáš Hodek
foto: Bio.cz

Podívejte se na další fotografie



4.04.2013 01:56

Třídění plastů, papíru či skla je pro nás dnes již samozřejmostí, ale jak jste na tom s bioodpadem? Už máte doma svoje vlastní žížalky?

S Tomášem Hodkem, předsedou občanského sdružení Ekodomov jsme si povídali, proč si domů pořídit podzemní tvory nebo se sousedy skládat kompost na dvorku. A jak odejít ze světa komerční reklamy a zaměřit se na propagaci kompostu.


Jaká byla vaše cesta do Ekodomova?

Stál jsem přímo u zrodu, Ekodomov jsem spoluzakládal. Hledali jsme tenkrát s přáteli cestu, jakým způsobem pojmout problematiku bioodpadů. Bylo to v době, kdy jsme vstupovali do EU a téma u nás málokoho "bralo".  V té době už sice například Ekokom začínal se svými kampaněmi k třídění plastu, papíru či nápojových kartonů, ale o bioodpadu tu nikdo nic nevěděl.

Nasbíraly se však již první zkušenosti z Rakouska, Německa či Itálie, které jasně ukazovaly, že bez odděleného sběru bioodpadů nejde dosáhnout našich závazků, ke kterým jsem se při vstupu také zavázali.

Tedy ke snižování bioodpadů na skládkách, kde je velmi problematickou složkou a způsobuje značné škody. Ale na světe je to zařízené tak, že pokud bioodpad použijete ke kompostování nebo výrobě bioplynu, získáváte skvělé a hodnotné produkty v podobě čerstvé půdy a energie.

Rozhodli jsme se tedy, že České republice pomůžeme zůstat v této oblasti plnohodnotnými partnery a bioodpad nasměrujeme tam, kde může být užitečný.

Měl jste k ekologii vždycky blízko? Jaká je Vaše původní profese?

Studoval jsem stavební fakultu a během převratného roku 1989 a v době krátce po těchto událostech jsem založil reklamní agenturu. Když se agentura pěkně rozjela, jsem ale zjistil, že mě příliš nenaplňuje dělat pouze věci na zakázku bez nějakého dalšího smyslu.

Myšlenky se mi stáčely k ideální kombinaci toho, co umím a toho, co mě baví a rozhodl jsem se dělat reklamu, která bude užitečná. A tak jsem se pustil do bioodpadů, což nebylo v mnoha ohledech jednoduché téma. V té době tu o tom nikdo nic nevěděl. Nikdo nevěděl, že by se i bioodpad měl třídit a jak na to.
 

To byla docela výzva, pustit se do něčeho s minimálním povědomím veřejnosti. Proč jste si nevybral něco jednoduššího?


Pro mě to byla jednoduše životní výzva. Konzultoval jsem více ekologických témat s několika lidmi a biodpad z těchto mých analýz "vypadl" jako problém, kterému stojí za to se věnovat. Předcházelo tomu ještě mnoho "večerních úvah", ale nakonec jsme se do toho pustili. Samozřejmě v době, kdy jsme začínali, jsme úplně přesně netušili, jaké různé souvislosti a dopady celé téma může mít.

Bioodpad je jediný druh odpadu, který vzniká lidskou činností, a zároveň jsme schopni ho efektivně přeměnit v něco kvalitního. Díky nám vzniká a může být ještě hodně užitečný. Neděláme vlastně nic nového.  Je to naprosto přirozená věc, nic složitého, něco co funguje po tisíce let. Jen jsme to trošku zapomněli, takže to zase učíme lidi znovu.
 



 

Jak si dnes česká veřejnost stojí v oblasti bioodpadu?

Když si každý z nás uděláme takový malý zkušební rozbor toho, co vyhazujeme ve směsném odpadu, zjistíme, že tak 40 až 50 procent je právě bioodpad. Pokud ho vytřídíme, zbyde již minimum odpadu. Což je v konečném důsledku i ekonomická výhoda.

Pokud člověk dobře třídí, nemusí mít velkou popelnici a platí méně za odpady. Je dobré se to naučit, protože je zjevné, že cena, kterou dnes za odpady platíme je dlouhodobě neudržitelná. V jiných státech již existuje i přímý systém motivace. Tedy kdo více třídí, platí méně za odpad.

Kdo více třídí, platí méně za odpady. A je vidět, že to funguje. Není důvod, abychom se tomu vyhýbali. U nás jde hlavně o to, že se politici bojí. Bojí se, že šlápnou občanům na kuří oko, když budou po lidech něco takového chtít.

Ale co když člověk třídit chce, ale neví, jak na to. Co třeba lidé v bytech, bez zahrádek a kompostů?

Každý z nás může kompostovat, nehledě na to, kde bydlí. Jde jen o to zvolit správnou technologii a správné prostředky.

Právě do bytů jsou ideální tzv. vermikompostéry, kde se kompostuje pomocí žížal. Tyto kompostéry vyrábějí nejkvalitnější hnojivo. Doma ho pak můžete použít na rostliny, věnovat sousedce nebo odnést ven před barák ke keříčku nebo na trávu.

S využitím kvalitního kompostu rozhodně problém není. Často od lidí, kteří ještě nezačali, slýcháme otázku, co že budou s kompostem dělat. Ale ještě se nám nestalo, že by se na nás někdo obrátil, kdo již kompost má a neví, co s tím. Většinou je to obráceně, ve výsledku toho lidi mají málo.

To je jedna věc. A pak je ještě tzv. komunitní kompostování, nedávno tu o něm psala Kokoza z cesty po Anglii. To se domluví skupina lidí, třeba v rámci jednoho domu a pořídí si kompostér společně. Ekodomov takový vhodný kompostér nabízí, při jehož výrobě jsme se inspirovali právě v Anglii. Nejlépe se kombinuje s dřevěnou ohrádkou, kde může kompost dozrát. Možností je ale celá řada. Je jen na lidech, jakým způsobem se odhodlají třídit odpad, jestli si založí vlastní kompost na zahrádce, pořídí kompostér nebo začnou s komunitním kompostováním.

Nejdůležitější krok je tedy odhodlání s kompostováním začít.

Možnosti jsou pro každého?

Ano, možnosti jsou opravu pro každého. Kromě vlastních iniciativ fungují již i celé obce včetně Prahy, které umožňují svoz bioodpadu. Poskytují nádoby na bioodpad za velmi rozumné ceny, v řádu stokorun ročně. Navíc je podle mě jen otázkou času, kdy se do kompostování pustí většina měst, městeček i malých obcí. Nebude to sice zítra, ale ta doba už není příliš vzdálená, protože kompostování skutečně vychází levněji než bioodpad skládkovat či spalovat.

Navíc je bioodpad velmi hodnotná surovina, která se dá skvěle zužitkovat. Všechny obce, které s kompostováním začaly a dělají to alespoň trochu poctivě, šetří peníze. Takže je to věc ekonomická nejen pro rodiny, ale i pro obce. Lidé ve vedení obce tedy potřebují jen dojít do bodu, kdy si to hodí do tabulky a najdou cestu, jak kompostování realizovat.

Ekodomov existuje již od roku 2004. Je možné zmapovat, kam se posunulo téma bioodpadu od dob, kdy jste začínali? Kolik toho dnes lidé o bioodpadu vědí?

Posun zaznamenáváme značný. A samozřejmě nejen díky naší práci. V době, kdy jsme začínali, tak byl podivín každý, kdo třídil odpadky. Když jsem se mezi známými zmínil, že doma třídím papír a plasty, ťukali si většinou na čelo a byli přesvědčení, že jsem asi trochu cvok. A dneska pokud se vás někdo zeptá, jestli třídíte, bez meškání každý odpoví, že třídí. Takže v tomhle směru se vnímání posunulo naprosto zásadně. Třídit je dnes normální a nikdo nepochybuje o tom, že by to bylo divné. Jen ještě zatím není normální třídit bioodpad, pokud nemáte zahrádku a vlastní kompost.

Když jsme dělali v roce 2009 a 2010 výzkumy, ukázalo se, že zhruba polovina obyvatel bioodpad třídí, nebo kreativně zužitkují, ... třeba ho doma vynnesou na zahradu a rozhrabou. Co nás ale překvapilo, bylo zjištění, že většina lidí ze zbývajících 50 procent prohlašovala, že neví, proč by to měli dělat, k čemu je to dobré, případně nevědí, kde by to dělali.

Z čehož nám tedy vyplynulo, že je potřeba lidem informace dodat, a ... pak už tu možná budeme zbyteční.

Až budeme kompostovat všichni, Ekodomov zavře krám? :)

Asi ani tehdy ne :) Zajímá nás spousta dalších témat. Právě se nám otevírá jedno velké a tou je udržitelná spotřeba. Není to skutečně nic nového, ale cítíme bytostnou potřebu, začít se této oblasti věnovat, protože také velice úzce souvisí s péčí o půdu.

Chcete naznačit, že pokud nakupujeme ekologicky, chráníme půdu? Jakou to má logiku?


Půda je jeden z nejdůležitějších přírodních zdrojů, tedy alespoň u nás. Nemáme moře, žádné jiné vyloženě bohatství jako ropu či jiné nesrostné suroviny, které mají jiné státy. Kromě sluníčka máme jen půdu. Pokud si ji zničíme, přicházíme o nesmírně cenný zdroj, který nám poskytuje obživu, dřevo, rekreaci, dýchatelný vzduch ....

Již dávno víme, že svět využívá energetické zdroje nakumulované za miliony a miliony let. A nezáleží na tom, jestli je v současné době vyčerpána pětina nebo tři čtvrtiny těchto zdrojů. K tomu vyčerpání došlo za posledních sto let, což je z hlediska života na zemi a dobu vzniku toho všeho, jen malý zlomek.

Strašně krátká doba, která zjevně musí vést dříve či později k problému, který se nám vrátí. A tvářit se, že problém neexistuje, je stejně nezodpovědné jako bychom ve firmě, která nevydělává, vypláceli vysoké odměny. A my si teď sami sobě ty vysoké odměny vyplácíme, ale nemáme je z čeho brát. Tedy pokladnice zatím sice je, a tam, kde už nezeje prázdnotou, se nenaplňuje. Pouze z ní čerpáme. A to dost nezodpovědně, především vůči dalším generacím, protože je o půdu ochuzujeme.

Měli bychom hledat cestu, jakým způsobem snížit využívání zdrojů. Je jasné, že to nejde ze dne na den. Ale musíme hledat cestu, abychom pokud možno, neustupovali z našeho standardu, ale šetřili. Je to velký úkol, který je ale potřeba poměrně rychle řešit.

A když se vrátím k našemu tématu bioodpady, tak právě ty mohou v tomto směru hodně pomoci.

Jak se zdá Ekodomov má před sebou ještě hodně práce. Čekají Vás nějaké novinky už v letošním roce?

Snažíme se a určitě se dál budeme snažit posilovat komunikaci s veřejností a to na všech frontách, včetně komunikace s firmami. Myslím si, že firemní sektor je oblast, kde se dá problému bioodpadů hodně pomoci. Firmy se mohou stát prostřednictvím svých zaměstnanců opravdu odpovědnými a to nejen v oblasti bioodpadů. Nejde o to jen deklarovat zodpovědnost nějakou jednodenní akcí, kdy jdou zaměstnanci někam pomoci a druhý den už o tom ani neví. Mělo by jít o opravdovou odpovědnost, která se stane ve firmě součástí každodenního života.

A pak jsou tu samozřejmě školy. Je tu velmi dobře fungující síť ekologických organizací, které se věnují školou povinným dětem. Takže pokud propojíme práci ve firmách s prací ve školách, tak můžeme dojít k velmi dobrému efektu.

A na závěr nějaký vzkaz pro návštěvníky BIO.cz?

Třiďte bioodpad a kompostujte! 


vybíráme ze zboží prodejce

Zateplený otočný kompostér Jora JK 270
Zateplený otočný kompostér Jora JK 125
Kompostovací tašky KOMPOSTUJ.CZ (25 ks)
Česká biozahrada
Síťovka s uchem přes rameno z Bio bavlny - limetková
Kompostovatelné sáčky KOMPOSTUJ.CZ (15 ks)
START SET BioMat AirBox® Family


Autor: Adéla Kubíčková | Počet přečtení: 4272



0 komentáře


Pro vložení komentáře se přihlaš nebo zaregistruj.