1 Icon_fb_shadow

Permakultura a zóna 0: Můj dům, moje loď

B8c0b182b11652b0657c7b8a441baea2dcce8982

Výhled z této permakoupelny má atmosféru téměř jako na skutečném moři
foto: Earthship.net

Podívejte se na další fotografie



19.06.2011 17:37

Minule jsme si řekli, že v permakulturní zahradě je všechno nějakým způsobem zužitkováno, nic tu není přebytečné a ideálně zde není třeba mnoha umělých zásahů, jako je chemické hnojení, stříhání či pletí. Přitom neexistuje jednoznačný návod, jak permakulturní zahradu založit a udržovat. Záleží vždy na konkrétním místě a okolnostech. Principy však platí pro všechny stejně. Jedním z nich je pomyslné rozdělení zahrady na zóny.

 

Zóna 0: Dům

Žádná novinka. Nejdříve jsme žili v jeskyních a chýších a po nich jsme se přestěhovali do nezateplených domů. V nich jsme se dožili 21. soletí. Nyní zateplujeme, stavíme nízkoenergetické domy, pasivní domy, nulové domy a dokonce už i  plusové, nebo-li aktivní domy, které dovedou zdarma energie produkovat tolik, že přesahuje naše vlastní potřeby a můžeme ji i prodávat.  


Co neumí permakulturní dům 

Drtivá většina lidských obydlí byla ještě donedávna pojímána jako izolované buňky, které vydělovaly člověka od okolí a přírody, aby mu poskytly maximální pohodlí. V permakultuře je dům začleněn do kontextu energetických toků krajiny. Získává energii z okolního prostředí, využívá větru, slunečního tepla a světla, ale i kvality okolní půdy a členitosti terénu. Umí hospodařit s vodou a ideálně je nezávislý na okolní infrastruktuře.

Takto soběstačné domy známe ještě z první poloviny 20. století: byl jím každý venkovský statek. Jeho obyvatelé získávali energii ze dřeva doneseného z lesa za domem, krmení pro tažná zvířata z louky, a ještě pěstovali a prodávali potraviny, domácí zvířata a jiné zboží.

Dnes máme soběstačným domem na mysli spíše stavby, které samy vyrábějí veškerou potřebnou energii, využívají k vytápění slunce a přebytečné teplo ukládají do půdy, kterou jsou obklopeny.

Mnohdy jde tedy o domy částečně chráněné zemí. Odpadní vodu si čistí v kořenových čističkách, jsou vybaveny důmyslným větráním přes zemní výměník a skladují si kolem 20 kubíků vody, kterou čistí pro různé využití. Jediné, co těmto domům můžeme vytknout, je to, že se neumějí postavit samy.


Lodě na zemi

Lze je stavět jako betonové plásty, zděné domy, nebo kopule ze dřeva či nepálené hlíny. Říká se jim také Earthships (lodě na zemi nebo Zemělodě) a na jejich stavbu je možné použít recyklovaný materiál. Nepředpokládáme, že kvůli permakulturní zahradě opustíte svůj současný dům či byt a začnete si kutat pelíšek pod zemí. Pro běžné Evropany je to sci-fi, ale podívejme se, jak vypadá takový permakulturní ideál.
 


Dům od architekta Michaela Reynoldse
. Foto: earthship.co.uk/france


S návrhy a realizacemi Earthships přišel v sedmdesátých letech svérázný architekt Michael Reynolds z Nového Mexika, který založil Earthship Biotecture, společnost, která se specializuje na design a stavbu Earthshipů.

Už tehdy chtěl stavět domy, které by dovedly splnit tři hlavní zázraky:

1. Měly by být  trvale udržitelné, postavené z původních přírodních, nebo recyklovaných materiálů.

2. Měly by záviset pouze na přírodních zdrojích energie, a tudíž být nezávislé  na sítích. Nějaké to tornádo či jiná přírodní kalamita je tedy jen tak nerozhodí.

3. Měly by být ekonomicky dostupné pro obyčejného člověka, který není specialistou na stavbu domů.
 


Permakoupelna podle Michaela Reynoldse. Barevné vitráže z lahví. 
Foto: earthship.co.uk


Architekt odpadu

Reynolds, zastánce permakultury, používá ke stavbám staré pneumatiky, barevné pivní láhve a plechovky, tedy materiály, které nic nestojí.

Stává se tak trnem v oku mainstreamové odborné veřejnosti razící trendy sofistikovaných technologií, drahých materiálů a vyspělého designu. Jak můžeme vidět ve filmovém dokumentu „Architekt odpadu“, zkostnatělost úřadů nutila Reynoldse, aby bojoval za změnu legislativy, protože americké úřady bránily lidem postavit si vlastní domy dle svých představ. Takže jim nezbývalo, než být proti své vůli závislí na službách zvnějšku.
 

Michael Reynolds navštívil začátkem května Českou republiku. Besedu v Divadle Kampa ukončil tímto poselstvím: "Učte se biologii a fyziku, pochopte přírodní zákony a stavte Zemělodě. Nebojte se jednoduše začít, i když nebudete přesně vědět, kam vás cesta dovede."
Foto: Adéla Kubíčková, Bio.cz


Svými nápady na levné domky Reynolds naopak nadchl obyvatele Andamanských ostrovů, zničených tsunami. To jen podporuje fakt, že z jeho domů bychom sice těžko stavěli evropská velkoměsta, jsou ovšem šancí pro chudé oblasti, či vesnice a komunity, které chtějí uplatnit permakulturní životní styl do důsledků.

Chcete-li vidět, jak Reynoldsův soběstačný dům funguje a jak se (nejen) z pneumatik staví, podívejte se na videa na YouTube, kliněte...


Proč bydlet pod zemí?

Protože ušetříte za teplo, které běžně činí 60 procent nákladů na energie! Tepelná spotřeba domů krytých zeminou je 3,3 x nižší i proti přísné evropské normě pro nízkoenergetické stavby.

Tyto pasivně – solární domy mají další vychytávky, které u běžného domu postrádáme. Lze je stavět na nejlevnějších pozemcích, anebo tam, kde konvenční dům těžko postavíme. Tedy na svazích či jinak nevhodných terénech. Běžná údržba vyžaduje podstatně méně času a peněz.

Požáry, krupobití, větrné smrště se jich téměř netýkají. Můžou stát klidně u letiště, protože takový dům je hlukově izolován.  Taktéž vandalové a lupiči jsou na obyvatele podzemního domu krátcí – dům je chráněn minimálně ze dvou stran valem zeminy.
 


Zemělodě, jak se počešťují stavby Earthship Michaela Rynoldse fungují v různých klimatických podmínkách.  Foto: earthship.co.uk


Světlo pod zem!

První důvod, proč pod zemí nebydlet, který nás napadne - je tam málo světla... Ale není to pravda. Vždy alespoň jedno průčelí s velkými okny vystupuje nad úroveň terénu a dovoluje světlu v maximální míře proniknout dovniř. 

Většinou tyto domy působí jako stavby nadzemní, až teprve při pohledu ze strany a shora se ztrácí v zeleni.

Jak podzemní domy fungují?

Mohlo by se zdát, že země má kdovíjaké tepelně-izolační vlastnosti. Je tomu ale právě naopak. Země, a natož vlhká země, je velmi špatný izolátor.

Jak je tedy možné, že podzemní domy tolik ušetří?



V australském Coober Pedy nenajdete jiné, než podzemní hotely. Poskytují zde těžko dostupný komfort: příjemný chládek. Okolní teplota se zde totiž v létě pohybuje kolem 50 stupňů.
  
Foto: Petra Verzichová


Země je totiž výborný kondenzátor tepla. Už v hloubce cca 2 metrů jsou celoročně vyrovnané teploty tak, že nás pobyt v této podzemní hloubce i v zimních měsících přenáší kamsi do subtropického pásma. V lednu je napříkad teplota půdy 2 metry pod povrchem zhruba 10°C, zatímco nahoře nad povrchem třeskutě mrzne a je mínus dvacet. 

Dům pokrytý zeminou je tedy obklopen prostředím s teplotou o 30°C vyšší, než klasický dům postavený nad zemí.  Chceme-li tedy vyhřát podzemní dům na pokojovou teplotu  22°C, stačí jej zahřát o 12°C.  U nadzemního domu musíme ovšem k dosažení téhož vytvořit teplotní rozdíl 42°C.

Země je ovšem dobrým vodičem tepla, což znamená, že má tendenci odvádět teplo z místností a vyrovnat jejich teplotu na okolních 10°C. Proto je nutná izolace z tuhé pěnové hmoty vnějšího pláště domu.  (Mnozí nezkušení stavitelé udělají to nejnevhodnější, což je izolace na vnitřních stěnách...)

V létě půda naopak funguje jako akumulátor chladu.  V našem klimatu to znamená, že nejvyšší teplota v hloubce 2 m dosahuje kolem 15°C.  V domě nad zemí je v tu dobu nedýchatelné horko, anebo vzduch chlazený energeticky náročnou klimatizací. Chladí i zelení osázená střecha. Stačí jen několik decimetrů zeminy.
 

V australském Coober Pedy nenajdete jiné, než podzemní hotely. Poskytují zde těžko dostupný komfort: Příjemný chládek. Okolní teplota se zde totiž v létě pohybuje kolem 50 stupňů. Foto: Petra Verzichová
 



Autor: Petra Verzichová | Počet přečtení: 9553



1 komentáře


Pro vložení komentáře se přihlaš nebo zaregistruj.
1.

Max Jensen      více než 7 let (29. 06. 2011 22:20)

Pekny, ale pro vic hluboky permakultur pristup zemelod:

Superadobe alebo Zemoloď v Čechách? Nezmysel! http://www.permaweb.cz/forum/topics/earthship-zemelod